VODA

Až se bude psát rok 2040...

Sucho. To bude asi nejzásadnější, nejcitelnější a nejviditelnější důsledek klimatické změny v České republice a dotkne se téměř všech oblastí lidské činnosti, neboť s vodou je vše spojeno.

Příčinou sucha u nás není a nebude to, že bychom měli menší roční úhrny srážek - tedy že by méně pršelo. Hlavní příčinou such je, že srážky v zimě jsou (a budou) stále méně často ve formě sněhu, který může na jaře pomaličku roztávat, vsakovat a doplňovat hladinu podzemních vod. A také to, že vyšší teploty, hlavně v létě, krajinu vysušují. A i když sice průměr srážek za léto neklesne, více jich přijde v prudkých lijácích - takže se nevsáknou, odtečou, vezmou s sebou spoustu půdy. Často navíc vzniklá povodeň kde co poboří. Velké bouřky také častěji přinesou velké krupobití ohrožující například úrodu ovoce.

To, že srážky se budou méně vsakovat a více vody z nich odteče pryč, spolu s vyšším výparem, vede ke snižování zásob podzemních vod. Prognózy předpokládají, že se podstatně změní vodní režim českých vodních toků. Očekávají se jednak větší průtoky v zimě (protože srážky se nebudou ukládat ve formě sněhu), a také občasné, postupně častější extrémní poklesy letních průtoků. Znamená to také vyšší koncentraci znečišťujících látek, což spolu s vysokými teplotami povede k úhynu vodních živočichů.

(Problémy s vodou nemá na svědomí jen klimatická změna. Člověk svou činností znatelně snižuje schopnost krajiny zdravě zadržovat a přerozdělovat vodu. Mezi tyto činnosti patří - odlesňování, nešetrné zemědělství (degradace půdy použitím těžké techniky, umělých hnojiv apod.), napřimování říčních toků, vysoušení mokřadů, kácení stromů, ničení mezí, zastavování ploch betonem a asfaltem, které neumožňují vsak dešťové vody apod. Mnoho z těchto chyb je možné rozumným zacházením s krajinou napravit nebo je dále neopakovat.)

Jak se na tyto změny můžeme připravit?

Vodní hospodářství je ke změně klimatu v podmínkách ČR a celé střední Evropy zřetelně nejcitlivější. Na úrovni České republiky mluví o adaptaci (přizpůsobení se) Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR. Jaké kroky na republikové úrovni stanoví?

Adaptační opatření by měla být taková, aby se lépe zadržovala voda v krajině zejména vlivem potřebných změn v zemědělském i lesnickém hospodaření. Voda by neměla být kontaminována. Vodní díla (přehrady a nádrže) musí být efektivněji řízena. Vodohospodářské zdroje se musí připravit především na extrémní situace (tj. dlouhodobější bezesrážková období, stejně jako období dlouhodobějších srážek s případnými následnými povodněmi). Důležité je snižovat ztráty v rozvodech vody, snižovat nároky na spotřebu vody a minimalizovat znečišťování vodních toků.

V obcích budeme muset změnit hospodaření s dešťovou vodou, která nyní mizí v kanalizaci, nezadržuje se a nevypařuje se přímo na místě. Dešťovku budeme využívat na závlahy, v rodinných domech bude dešťovka využívána na splachování, budou více stavěny domy se zelenými střechami (střechy s vegetací), každá stavba by už dnes měla přispívat k zadržení srážkové vody.

Toto plánuje dělat náš stát. Co můžeme dělat my?

Problém roku 2040: V nedaleké budoucnosti nás čeká horší zadržování vody v krajině, víc extrémních jevů (povodně), větší sucha a vedra (vliv na zemědělství a na dostupnost vody, posléze i zdravotní vlivy), méně podzemních zásob vody a zhoršená kvalita vody.

DEŠŤOVÁ VODA

 - další informace na stránkách: https://www.ekocentrumkoniklec.cz/wp-content/uploads/2010/08/Vyuziti_Destove_Vody_letak-2.pdf

Chcete vědět, jak snížit spotřebu vody? Přečtěte si tento článek: https://finance.idnes.cz/kolik-vody-spotrebujete-a-kde-vsude-se-da-usetrit-fbw-/viteze.aspx?c=A080331_012434_viteze_hla

VODA V ČÍSLECH

• Jeden obyvatel planety z pěti (1,2 miliardy) nemá přístup k pitné vodě a jeden ze dvou (tři miliardy) není napojen na kanalizaci pro odvádění odpadních vod.

• 3,4 miliony lidí každým rokem umírají na nemoci související s vodou. Polovina z nich jsou děti.

• V roce 2025 bude 60 % z 8 miliard obyvatel (oproti 6 miliardám dnes) žít ve městech. Z nich tři miliardy budou mít na dobu 1 roku množství vody menší než je hygienické minimum stanovené OSN. 

• 97,5 % vody z pěti kontinentů je voda slaná, ke konzumaci nevhodná.

• Ze zbývajících 2,5 % dvě třetiny (1,6 % celkem) představuje voda zmrzlá. Zbytek bývá často fyzicky nedostupný, objevuje se ve špatnou chvíli (monzuny) či na špatném místě (záplavy). 

• Zdroj sladké, snadno využitelné vody tak představuje méně než 0,1 % všech vod naší planety.

• 70 % použitelné vody se v současné době využívá v zemědělství pro potravinářské účely, 10 % slouží průmyslu a účelům měst a domácností. Zbytek jde na výrobu elektřiny (vodní elektrárny a ochlazování tepelných elektráren), plavby a zábavu.

• V důsledku urbanizace a demografického růstu bude činit spotřeba měst a domácností v příštích dvaceti letech skok o 40 % a spotřeba v zemědělství (zavlažování) o 17 %. Průmyslová a energetická poptávka se též bude zvyšovat.

TABULKY SPOTŘEBY VODY

Kde všude se plýtvá s vodou?

1. Mytí rukou - Tomu to plýtvání se dá lehce zabránit a to tím, že při mydlení rukou vypneme vodu. Takto můžeme ušetřit i několik desítek litrů vody měsíčně.
2. Mytí nádobí - Při mytí nádobí se vyplýtvá spousta vody, protože někteří lidé nechávají vodu téct i během čištění nádobí. Nejsnadnějším řešením je vodu vypínat, dále je možné pořídit si druhý dřez. Toto řešení je asi nejefektivnější (v jednom dřezu se nádobí odmočí v teplé jarové vodě a v druhém dřezu je stačí jen opláchnout ve studené vodě).
3. Splachování - Při splachování se běžně využívá pitná voda, což není nezbytně nutné. Bohatě by zde stačila užitková voda.
4. Kropení silnic - Zde se podobně jako u splachování využívá pitná voda, což také není nezbytně nutné.
5. Zalévání záhonů - I zde někteří využívají pitnou vodu. Možné řešení je využívat vodu užitkovou, ale nejlepší řešení je zachytávat vodu dešťovou, ta se může využít na zalévání, tak i na splachování.
6. Nevyužívání deště - Nezachytávání dešťové vody je velké plýtvání, protože tato voda není nijak závadná a má široké využití (viz. výše).
7. Myčky aut - Některé myčky aut využívají ještě starý systém, při kterém auto vjede do "tunelu" a je myto kartáči. V takových to myčkách je vyplýtváno obrovské množství vody. Lépe jsou na tom myčky, které využívají tlakový systém, kdy je menší množství vody natlakováno a rozprášeno. Je to účinnější na odstraňování nečistot a tolik se při tom neplýtvá.
8. Nevypínání vody při delším pobytu mimo domácnost - Může se stát, že když nevypnete vodu, tak záchod začne protýkat. Takto může protéct ohromné množství vody za den.

Druhy vod

A) Podle obsahu minerálních látek

1) Slaná voda (oceány, moře) - tvoří většinu hydrosféry (97%), obsahuje průměrně 3,5% rozpuštěných látek
2) Minerální voda - obsahuje značné množství minerálních látek a rozpuštěných plynů (např. oxid uhličitý CO2), některé druhy mají léčivé účinky
3) Tvrdá voda - je voda, která prochází vrstvami zemské kůry a obsahuje větší množství rozpuštěných minerálních látek (především vápenaté a hořečnaté soli)
4) Měkká voda - obsahuje velice málo rozpuštěných minerálních látek, je to voda dešťová a voda v potocích a řekách
5) Destilovaná voda - je voda připravená destilací
Vlastnosti: chemicky čistá látka, čirá, bezbarvá, v silné vrstvě namodralá kapalina, bez chuti a zápachu
Použití: v laboratořích, do chladičů a akumulátorů v automobilech, do napařovacích žehliček apod.

B) Podle obsahu nečistot

1) Pitná voda - je voda, která je zdravotně nezávadná. Získává se z podzemní vody nebo úpravou povrchové vody ve vodárnách.
Výroba: nejdříve se oddělí hrubé nečistoty v usazovacích nádržích, pak se přidávají vločkovité látky, které odstraňují drobné nečistoty. Směs s nečistotami se filtruje přes pískový filtr a nakonec se voda zbavuje choroboplodných zárodků dezinfekcí chlorem nebo ozonem.

2) Užitková voda - je voda, která neobsahuje látky poškozující lidské zdraví. Používá se k mytí, praní prádla, zalévání rostlin, napájení zvířat apod

3) Odpadní voda - je voda, která je znečištěna činností člověka. Vzniká při průmyslové a zemědělské výrobě. Před vypouštěním do vodních toků je nutné ji čistit, aby nedošlo k narušení přírodní rovnováhy a úbytku organismů.

Podle druhu znečištění se používají metody:
- fyzikální: usazování, filtrace
- chemické: působení chemickými látkami (např. kyslíkem)
- biologické: využívání mikroorganismů k odstraňování organických látek

Samočištění vody - je přirozený děj, který probíhá ve vodních tocích. Dochází při něm k postupnému odstraňování nečistot z vody činností mikroorganismů a kyslíku. Při velkém znečištění se zpomaluje až zastavuje

OSLAVTE S NÁMI   SVĚTOVÝ DEN VODY 22. 3. 2017

NÁVŠTĚVA KOLÍNSKÉ ČISTIČKY