DOPRAVA

V roce 1829 George Stephenson poprvé v Anglii předvedl svoji parní lokomotivu. V roce 1885 Carl Friedrich Benz poprvé sestrojil vůz se spalovacím motorem. V roce 1897 Rudolf Diesel poprvé zkonstruoval naftový motor. V roce 1903 bratří Wrightové poprvé vyzkoušeli své motorové letadlo. Jistě nikdo netušil, že jejich vynálezy se ve dvacátém století stanou hrozbou pro životní prostředí.

Zajímavé je, že zhruba stejně stará je i historie elektromobilů. Na začátku dvacátého století jezdilo po USA více elektromobilů než automobilů se spalovacím motorem. Více o zajímavé historii elektromobilů a o důvodech, proč nakonec ustoupili autům se spalovacími motory se můžete dočíst na stránce https://elektromobil.vseznamu.cz/historie-elektromobilismu

Doprava, obzvláště silniční, má zásadní vliv na znečišťování a devastaci krajiny, na zdraví obyvatel. Je velmi náročná na spotřebu primární energie (spotřebuje téměř polovinu na světě vytěžené ropy). Hlavním produktem spalování je oxid uhličitý (CO2), hlavní trvanlivý skleníkový plyn, takže doprava je významným přispěvatelem globálních klimatických změn.

Doprava se na světové produkci emisí CO2 podílí 23%, je to druhé největší odvětví co do produkce CO2.

Problém roku 2040:

Musíme snižovat emise CO2, proto se bude muset doprava obejít bez tekutých fosilních paliv - benzínu a nafty. Kromě ochrany klimatu (snižování emisí skleníkových plynů) jsou i další důvody: politické důvody (nafta se těží v politicky nestabilních či nebezpečných zemích - Libye, Irák, Rusko aj.), zásoby ropy nejsou bezedné, již dnes jsou ložiska méně vydatná a těžba se bude zdražovat. Nová ložiska ropy sice existují, ale nejsou řešením - jejich těžba například v Arktidě by se stala ohromnou hrozbou pro život v Severním ledovém oceáně a pálení takto vytěžených paliv by dále zvyšovalo obsah skleníkových plynů v ovzduší.

Jak bude tedy doprava vypadat?

Existuje řada scénářů v různých zemích, ale nejčastější odpovědi jsou tyto:

- značná část dopravy bude poháněná elektřinou - ta bude čerpána nikoliv z fosilních paliv, ale z obnovitelných zdrojů. Budou jezdit nejen elektromobily a vlaky, ale i elektroautobusy.

- mnohem větší využívání městské hromadné dopravy (poháněné především elektřinou), jízdních kol a chození pěšky

- nebude možné dopravovat zboží v takové míře jako dnes, budeme se muset více orientovat na místní produkty, které se dopravují na menší vzdálenosti

- mnohem více nákladu se bude muset dopravovat po železnici

- létání se bude muset omezit - létání ovlivňuje klimatickou změnu nejen spotřebou fosilního paliva, ale přidává i vodu a další zplodiny (např. NOx) do stratosféry, takže vliv létání je minimálně dvojnásobný než při cestování autem

- tekutá paliva (především ve formě biopaliv vyrobených z rostlin, nikoliv z fosilních zdrojů) budou i nadále potřeba pro pohon těžkých zemědělských strojů a pro létání

- auta se spalovacími motory i další dnešní dopravní prostředky budou mnohem efektivnější a mít nižší spotřebu

Chcete-li vědět více, přečtěte si kapitolu Doprava na https://www.chytraenergie.info/images/stories/chytra_energie.pdf

Doprava se stala každodenní součástí našeho života. Na každém kroku se nás reklama snaží přesvědčit, že auta jsou krásná, rychlá a bezpečná. Je to ale skutečně tak? Je auto skvělým pomocníkem a nevyhnutelností anebo jsme my jeho otroky? Jaká je skutečná cena, kterou za něj platíme? A jaké jsou možnosti narůstajících problémů?

Doprava je významným znečišťovatelem ovzduší. Ve městech mohou emise z dopravy dosáhnout až 80%. Velká pozornost je věnována emisím prachu, na který se vážou další nebezpečné látky, jako jsou těžké kovy či polycyklické aromatické uhlovodíky. Doprava může kontaminovat půdu a vodu až do vzdálenosti cca 200 metrů od silnice a prachové částice doletí ještě dál. Má to vliv na naši imunitu a způsobuje nemoci dýchacího a oběhového ústrojí (např. astmatu, které má v Evropě každé 7. dítě).

Obtížným hlukem z dopravy je v ČR zasažen každý pátý člověk. Silnice mění vzhled krajiny, což představuje i riziko pro faunu. Rozšiřování měst a vytváření satelitních vesniček s sebou přináší další nárůst dopravy.

Naše soutěž se zabývá změnou klimatu. Jaký je tedy vliv dopravy na klima?

Doprava velmi výrazně ovlivňuje životní prostředí produkcí CO2 ze spalování fosilních paliv. Zatímco v roce 1990 z dopravy v ČR pocházelo jen 5% emisí CO2, v roce 2008 to bylo už více než 15%.

Průměrný automobil každoročně vypustí do atmosféry tolik oxidu uhličitého, že to více než 4× přesahuje jeho vlastní hmotnost. Průměrný český osobní automobil každoročně způsobí exhalace téměř 2 tuny oxidu uhličitého.

Své emise můžete spočítat poměrně snadno: vynásobte každý litr benzinu, který spotřebujete, číslem 2,29, respektive 2,60 v případě naftových motorů nebo 1,64 v případě LPG - a dostanete svůj příspěvek ke znečištění v kilogramech CO2.

Pro srovnání: během hodiny dokáže listnatý strom odebrat z ovzduší asi třicet gramů oxidu uhličitého (a uložit ve formě ligninu, celulózy a jiných cukrů), člověk naopak tolik vytvoří (oxidací potravy), kdežto auto uvolní za hodinu jízdy deset až dvacet kilogramů oxidu uhličitého - a to z uhlíku, který by jinak zůstal bezpečně uložený hluboko v zemi.

Auto zabere na parkovišti místo pro více než 10 kol. Při výrobě auta se spotřebuje takové množství energie, které je potřeba pro výrobu 70-100 jízdních kol.

Zatímco v roce 1990 připadal 1 automobil na více jak 4 obyvatele, dnes je již počítán 1 automobil na 2 obyvatele.

Co tedy můžete dělat pro snižování emisí CO2 z dopravy? Rady pro vás (budoucí řidiče) i pro vaše rodiče:

• vyberte si pro každou cestu ten nejúčinnější a nejekologičtější způsob dopravy, na krátké vzdálenosti choďte pěšky nebo jezděte na kole.

• využívejte veřejnou dopravu

• pokud se rozhodnete použít automobil, snažte se jej maximálně využít (svést souseda, stopaře apod.)

• při cestě z města do města jezděte vlakem

• než si koupíte do rodiny nové auto, zjistěte si informace o jeho spotřebě a emisích. Menší auto má zpravidla menší emise. Informujte se na auta s alternativním pohonem.

• spotřebu paliva v autě můžete sami snížit tak, že pojedete plynuleji a pomaleji (snižuje to spotřebu paliva zhruba o čtvrtinu), sundáte ze střechy zahrádku a v autě budete vozit jen to, co potřebujete.

• klimatizaci používejte jen v nutných případech, je energeticky náročná

• nenechávejte běžet motor, když stojíte

• pravidelně kontrolujte stav svého vozidla (huštění pneumatik a jejich výměna), jezděte pravidelně na technické kontroly a měření emisí do servisu

Volba mezi dopravními prostředky pro daleké cestování představuje často prubířský kámen naší snahy o ekologicky příznivé chování. U dopravy se můžeme zamyslet nad několika věcmi: emisemi znečišťujících látek, hlukem nebo rozsáhlostí infrastruktury, která zabírá zemědělskou půdu i přírodní oblasti a má vliv na živočichy a rostliny. Dopravním prostředkem se zdaleka nejmenšími dopady na životní prostředí je vlak, v ČR máme jednu z nejhustších vlakových sítí v Evropě.

Je dobré porovnat si různé typy dopravy i čísly - zvláště co se týče jejich produkce emisí skleníkových plynů a tedy i vlivu na klimatické změny. K tomu slouží emisní kalkulačky, jednoduché programy na počítání emisí skleníkových plynů, které se ze Západu úspěšně šíří i do našeho internetového prostředí. Do emisní kalkulačky zadáte základní údaje o vašem životním stylu (bydlení, jídlo, cestování) a dozvíte se, kolik emisí skleníkových plynů produkujete a jak se dají snížit. Pro představu vám doporučujeme kalkulačku České klimatické koalice (jíž je Veronica členem).

Výborný pro porovnávání je webový projekt Ecopassenger (v angličtině), který je velmi uživatelsky vstřícný a slouží zároveň jako vyhledávač spojení. Zadáte jen údaj odkud, kam a kdy cestujete a uvidíte mapu, jízdní časy auta, vlaku a letadla a porovnání jejich emisí skleníkových plynů. Například pro zpáteční cestu Praha-Stockholm zde vyšlo na jednoho pasažéra 660 kg emisí při letu letadlem, 490 kg při jízdě autem a 78 kg pro vlak. Ecopassenger hodnotí mnoho faktorů, například typ stroje, obsazenost, výrobu a transport paliva nebo energetický mix států. V grafech se zobrazuje kromě emisí také spotřeba energie (benzínu či elektřiny) a další látky znečišťující ovzduší. Celý projekt vymyslel Institut pro energii a environmentální výzkum v Heidelbergu.

Co se týče letecké dopravy, Evropská unie v lednu 2012 zařadila leteckou dopravu do obchodování s emisemi (do té doby tam byly jen emise z průmyslu). Aerolinky si tedy kupují povolenky na vypouštění emisí, což alespoň mírně narovnává uměle stlačenou nízkou cenu letenek. Opatření platí pro všechny aeroliniky registrované v Evropské unii a rovněž pro všechny lety, které přistávají na letišti v EU či z něj vzlétají.

Jak cestovat v dnešní době?

Zorganizujte svůj život tak, abyste zbytečně nezvyšovali intenzitu negativních průvodních jevů silniční dopravy! Zde je několik doporučení:

• Najděte si práci blízko bydliště nebo naopak.
• Nakupujte výrobky vyrobené blízko vašeho bydliště a vyhýbejte se těm, které se dováží z druhého konce světa.
• Jezděte na kole, upřednostňujte železnici před automobily, omezte létání, používejte hromadnou dopravu nebo choďte pěšky.
• Pokud nemáte jinou možnost, než jet autem, neplýtvejte zbytečně pohonnými hmotami a nejezděte sám. Své auto udržujte v perfektním stavu (nafouknuté pneumatiky, výměněný olej), snížíte tak jeho okamžitou spotřebu.
• Myslete na to, že styl jízdy ovlivňuje nejen počet mrtvých na silnicích, ale i spotřebu vašeho auta. Nejvíce pohonných hmot se spotřebuje při změnách rychlosti.
• Auto si půjčujte nebo jej s někým sdílejte (car-sharing).
• Upřednostňujte energeticky méně náročné způsoby dopravy a dopravu s menším dopadem na životní prostředí.
• Pořizujete-li si auto nové, ať je to z důvodů vašeho okouzlení alternativními pohony a ne kvůli barvě či modelu! 

Ekologický automobil, kdo to kdy viděl?

Z dnes možných způsobů dopravy mají obecně nejvíce negativních vlivů na životní prostředí a zdraví lidí automobily a jejich negativní účinky rostou spolu s jejich počtem. Čistě ekologické auto neexistuje, a proto odpovědný spotřebitel tento druh dopravy v mezích možností nepodporuje.

Vedle prachu a toxických splodin, které mají prokazatelný vliv na zdraví všecho živého patří k průvodním jevům automobilové dopravy zábor plochy pro silnice a parkování (na úkor ploch rekreačních, přírodních či obytných), fragmentace přírodního prostoru a výrazný podíl na emisích oxidu uličitého, tj. na globálním oteplování.

Car-sharing

Pokud jezdíte autem pouze svátečně a nárazově, jistě se vám více vyplatí auto si půjčit nebo je s někým sdílet. Družstevní vlastnictví aut se zatím v České republice teprve ujímá. Na stránkách Ústavu pro ekopolitiku se dozvíte, kde v Evropě již car-sharing funguje, jak je tomu u nás a proč a také si zde můžete stáhnout studii o tom, jak snížit počet aut ve městě pomocí sdílených aut.

Změna v politice nákladní přepravy

Značnou zátěž prostředí představuje dálková přeprava zboží či meziproduktů. Ekologickými důsledky současné politiky přepravy zboží se zabývá studie Zeleného kruhu a Hnutí DUHA z edice APEL s názvem Slepá ulice.

BÁSNIČKA:

Cyklistická doprava

Tradiční, levná a podle bydliště i potenciálně zdravá doprava. V českých městech bohužel dosud nedoceňovaný druh dopravy, čemuž odpovídají i investice do cyklistické infrastruktury. Že v jiných evropských městech to vypadá jinak, se mohl přesvědčit každý, kdo zavítal do rakouských nebo holandských měst.

                                     https://www.hraozemi.cz/doprava.html

V Evropě jezdí na silnicích více než 250 miliónů aut a toto číslo stále roste. To znamená, že na silniční sítě bude vyvíjen vyšší tlak, který ovšem již dnes mnohde dosahuje krajní meze. Šedesát dva partnerů z celé Evropy pracuje na řešení. Největší výrobci aut, dodavatelé, správci silnic, zástupci univerzit i výzkumníci vyvíjejí technologie, které by učinily dopravu bezpečnější, rychlejší a ekologičtější.

Hustota dopravy se v Londýně v příštích patnácti letech zvýší o polovinu. Celkově ovšem v Evropě jezdí více než 250 miliónů aut a toto číslo stále roste. Šedesát dva partnerů z celé Evropy nyní hledá řešení. Nové technologie umožní, aby doprava byla bezpečnější, rychlejší a ekologičtější.

Během deseti let budou do vozů zavedeny první palubní jednotky. Auta pak budou využívat služeb, které si dnes ještě ani neumíme představit.

VODÍKOVÝ AUTOBUS

Chceme snížit naši závislost na ropě z dovozu? Potřebujeme snížit emise skleníkového plynu, oxidu uhličitého? Usilujeme o čistší životní prostředí ve městech? To vše přináší využití alternativního paliva budoucnosti - vodíku. Zblízka si prohlédneme evropský unikát, který se zrodil v České republice - první vodíkový autobus s trojitě hybridní technologií pohonu. Vodík slouží pro činnost palivového článku, který dodává elektřinu elektromotoru. Hybridní pohon pomocí ultrakapacitorů a akumulátorů také využívá energii vznikající při brzdění a snižuje tak její celkovou spotřebu. Ukážeme, jak se palivo budoucnosti čerpá na naší první vodíkové čerpací stanici, a nastíníme vizi vodíkové dopravy zítřka.

https://cs.wikipedia.org/wiki/TriHyBus

Létání − počítáme s uhlíkem?

A jak je to s emisemi letecké dopravy? Při celkovém pohledu na tom letadla nejsou tak špatně. Podíl letecké dopravy na celkové produkci znečištění dopravou je sice relativně malý, ale dramaticky stoupá. Proč se tedy o tom tolik mluví? Pro srovnání nám poslouží další příklad. Při běžném zpátečním letu z New Yorku do Seattlu (cca 7 700 km) vyprodukuje na 1 cestujícího letadlo tolik emisí oxidu uhličitého(CO2), kolik provoz běžné domácnosti za tři měsíce. Stejný let malým obchodním letadlem znamená tolik CO2na jednoho cestujícího, že by na to domácnost potřebovala již více než tři a půl roku. To už je velký problém. Emise z motorů letadel totiž značně přispívají ke globálním změnám klimatu. Na jeden transatlantický let se spotřebuje 60 tisíc litrů paliva. To je asi tolik, kolik spotřebuje průměrný automobilista za padesát let. Emise činí asi 140 tun CO2 a 750 kg oxidů dusíku (NOx). Pro srovnání - abychom vyprodukovali 140 tun CO2, museli bychom ujet asi 1 000 000 km v autě. Jiné srovnání hovoří o tom, že na jeden evropský let připadá na každého cestujícího kolem 400 kg emisí všech skleníkových plynů.

VYPRACOVANÝ ÚKOL Č.1

ZKUSTE SI NAŠÍ KŘÍŽOVKU!

NAŠE NÁSTĚNKY NA TÉMA DOPRAVA

KAŽDÝ Z NÁS JINAK, KAŽDÝ Z NÁS (SNAD) SPRÁVNĚ...