Jídlo

Až se bude psát rok 2040......jak to budeme mít asi s jídlem?

Zemědělství v České republice a v celé střední Evropě se bude pravděpodobně potýkat s nedostatkem vláhy v půdě. Bude přibývat let s velmi nepříznivým průběhem počasí, kdy dlouhá období bez deště vystřídají prudké srážky, které ale z krajiny rychle odtečou a v půdě se nezadrží. Zemědělcům bude chybět pravidelný mírný "zahradnický" déšť. Rostoucí teploty a časté vlny veder způsobí, že voda z půdy se bude více vypařovat a tím se sucho ještě zhorší.

V některých zemědělských oblastech, kde je zemědělská produkce závislá na vodě, která v půdě zůstává po roztátí sněhu, se situace zhorší tím, že mnohem častěji budou mít i zimní srážky podobu deště, nikoli sněhu.

Naše zemědělství bude muset s takovými podmínkami počítat - pěstovat se budou plodiny s nižšími nároky na vodu a vyšší odolností k vodnímu a tepelnému stresu. Už nyní i v přírodě dochází k posunu vegetačních stupňů z nížin do hor a z jihu na sever, což k nám přivádí nové teplomilné živočichy a rostliny.

Budeme měnit nejen osevní a pěstební postupy, ale i využívat nové zemědělské technologie. Z "velkých" opatření, která se pro udržení úrody budou muset učinit, můžeme jmenovat např. nutnost protierozních opatření, aby z polí při prudkých deštích neodtékala ornice nebo budování moderních a úsporných závlahových systémů.

Možná se vám zdá, že tato opatření se vás, mladých, v současné době netýkají, že v této oblasti stejně nemůžete nic podniknout. Není to ale pravda, existuje několik opatřeních, kterými můžeme přispět ke snižování emisí skleníkových plynů, zmírnit tak následky změn klimatu a ještě udělat něco pro naše zdraví.

Proto jsme pro vás do následujících úkolů vybrali opatření, ke kterým musíme směřovat: zvýšit zásobování místními potravinami, snížit plýtvání jídlem a snížit spotřebu masa a živočišných produktů. Neboť to, co jíme, velmi úzce souvisí se změnou klimatu.

Problém roku 2040:

Zemědělství zaznamená velké změny. Budeme muset pěstovat jiné, k suchu odolnější plodiny, používat jiné technologie a postupy.
V souvislosti se snižováním emisí CO2 z dopravy bude kladen větší důraz na zásobování místními potravinami a na využívání sezónních plodin.
Snížení závislosti na dovozu potravin bude hrát hlavní roli při zvýšení potravinové bezpečnosti (zjednodušeně řečeno: abychom měli co jíst, bude lépe se spoléhat sami na sebe než na dodávky z cizích zemí).
Kvůli emisím skleníkového plynu metanu, který vzniká při chovu dobytka, lidé určitě musí přehodnotit svoji nadměrnou spotřebu masa. Produkce masa je navíc v současné době velmi nákladná a závislá na dovozu sóji z Jižní Ameriky, kde je její pěstování na půdách po vykácených pralesích naprosto neudržitelné.

Lidé si snad konečně uvědomí, že je rozumné nakupovat jen tolik, kolik toho sní - a že potravinami velmi plýtvají...

1) Lokální a sezónní potraviny, vliv dovozu potravin na klima

To, co jíme, ovlivňuje celý svět! Napadlo vás, že konzumací některých oblíbených potravin se spolupodílíme na ničení pralesů v Jižní Americe, Malajsii nebo Indonésii? Některá jídla významněji přispívají ke změně klimatu tím, že při jejich výrobě a dopravě z dalekých krajin se do ovzduší uvolní spoustu CO2. V brožuře Jak naše talíře otáčí světem se na str. 14 dočtete také o problému virtuální vody - který nás velmi zajímá v souvislosti s předpovídaným snižováním srážek kvůli klimatické změně.

Naštěstí u nás začíná trend nakupovat české (nebo ještě lepší je nakupovat regionální výrobky) potraviny a zboží, které nenacestovaly tisíce kilometrů.Nezatíží nás (resp. klima) emisemi z dopravy, podpoří místní farmáře, zvýší zaměstnanost v regionu, potraviny nemusí být tolik chemicky ošetřované a ozařované, aby vydržely transport. Z těchto důvodů je více než vhodné jíst to, co právě roste anebo vydrží u nás uskladněno (tedy sezónní potraviny) a zaměřit se na lokální suroviny - a nekupovat jahody v zimě, česnek z Číny, jablka z Itálie či Nového Zélandu apod. Dívejme se také na to, kolik chemie bylo použito při pěstování těchto plodin a dávejme přednost těm, které nesou značku BIO.

2) Plýtvání potravinami

Pokud by každý občan planety spotřeboval tolik zdrojů jako průměrný Čech, potřebovali bychom 2,8 planety. Náš způsob zacházení s přírodními zdroji je neudržitelný, a je proto potřeba ho změnit. Odhaduje se, že jedna třetina celosvětových zásob potravin přijde nazmar nebo se vyplýtvá. Plýtvání potravinami v rozvinutých zemích souvisí především s chováním spotřebitelů. V ČR každý rok vyhodíme kolem 800 tisíc tun potravin - což je 80 kg jídla na člověka. V některých zemích EU nebo USA je to dokonce i více.

Nejvíce se plýtvá zeleninou a ovocem. Ztráty potravin znamenají také obrovské plýtvání přírodními zdroji, které se využívají k jejich produkci - půdou, vodou a energií.

3) Způsob produkce potravin

Současné intenzivní zemědělství často neprospívá přírodě i našemu zdraví. Z rozlehlých lánů polí je splavována úrodná půda, chybí meze a remízky pro přirozený život ptáků či drobné zvěře, ve velkokapacitních chovech trpí namačkány ve špatných podmínkách miliony hospodářských zvířat. Především ale stále rostoucí množství umělých hnojiv a chemických postřiků zhoršuje kvalitu potravin, které jíme. Proto se v zahraničí i u nás čím dál více rozvíjí ekologické zemědělství, které vznikalo od 60. let 20. století jako reakce na znečišťování životního prostředí. Ekologické zemědělství nepoužívá rizikové chemické látky a zajišťuje důstojné podmínky pro chovaná zvířata. Výrobky pocházející z takových ekologických farem jsou označovány jako biopotraviny.

Biopotraviny neobsahují zbytky pesticidů, průmyslových hnojiv a antibiotik, protože nesmějí být zvířatům přidávána do potravy. Při zpracovávání bioproduktů je zakázáno používat chemická aditiva (umělá barviva, sladidla, konzervační látky nebo syntetické chuti) a metody jako ionizující ozařování nebo genetické inženýrství. Navíc jsou celou cestu z pole až na pult obchodu přísně sledovány kontrolními organizacemi pro ekologické zemědělství (KEZ, Abcert, Biokont).

Biopotraviny vyrobené v České republice poznáte podle národní bioznačky - tzv. zelené zebry, kromě ní najdete na výrobku také kód příslušné certifikační organizace. Od roku 2010 povinně nesou všechny biopotraviny vyprodukované v EU také evropskou bioznačku - zelený list z hvězdiček. Čeští distributoři tedy povinně na obalech umisťují obě značky. Krom toho musí být na obale balených potravin napsána země původu zemědělských surovin, ze kterých je výrobek vyroben.

4) Konzumace masa

Roste spotřeba masa, jehož výroba je ale závislá na produkci krmiva pro hospodářská zvířata, především sóji. 80 % krmiva pro výrobu masa se dováží, především z Latinské Ameriky.

Produkce sóji je ekologicky velmi nešetrná a má vážné sociální dopady na lokální obyvatele (jsou vyháněni ze svých domovů, ztrácejí přístup k půdě a vodě a tím i k produkci vlastních potravin, jsou porušována jejich lidská práva, padají do chudoby).

Konzumace masa je nevyvážená: obyvatelé Evropy a USA (tedy 18 % světové populace) spotřebují 40 % veškerého vyrobeného masa.

Produkce masa má velký vliv na naše klima, jak jsme si řekli již v úvodu. Je to především kvůli produkci metanu, skleníkového plynu, který je dokonce 21x silnější než CO2. Jedna kráva vyprodukuje během svého života přímo či nepřímo ekvivalent 4,5 tuny oxidu uhličitého. Skleníkový efekt nezesiluje jen metan uvolněný při trávení. Emisně významné jsou také aktivity související s chovem dobytka, jako je pěstování a sklizeň krmných plodin nebo jejich následný transport. Člověk, který si v obchodě koupí jeden kilogram hovězího masa, přispěje k zesílení skleníkového efektu stejně, jako kdyby místo toho projezdil 250 kilometrů autem s průměrnou spotřebou pohonných hmot nebo nechal doma 20 dnů svítit stowattovou žárovku1.

Kolik kilometrů nacestoval váš oběd?

CO JSOU BIOPOTRAVINY?

Bioprodukt, je jakákoliv surovina rostlinného nebo živočišného původu, která pochází z ekologického hospodářství a je na ni vystaven platný certifikát.
Biopotravina je potravina vyrobená z produktů ekologického zemědělství za podmínek určených zákonem, která splňuje specifické požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost

2. Příroda okolo nás
Bio je hlavně o způsobu produkce. Pěstitelé musí splňovat přísná kritéria, kromě obvyklých zemědělských kontrol mají ještě další kontroly, které ověřují, že pozemky jsou spravovány bez použití chemie. Nikdo se také nemůže stát biopěstitelem ze dne na den - na pozemcích běží přechodná dvouletá doba, po kterou se půda "čistí", aby byly biopotraviny opravdu čisté, bez obsahu případných chemických reziduí. Biozemědělec musí splňovat mnoho dalších kritérií včetně umístění polí - málokdo třeba ví, že pokud bude v blízkém okolí pole s geneticky modifikovanou kukuřicí a ta se spráší s biokukuřicí, biozemědělec může o certifikát přijít - bio se totiž zcela příčí genetickým modifikacím. Bioprodukce je přírodě blízký způsob hospodaření, který jsme znali do dob průmyslové revoluce a zemědělské kolektivizace - ve většině případů jsou biozemědělci lidé, kteří dělají svou práci s láskou, udržují ekologickou funkci krajiny, poskytují na svých pozemcích prostor i například ptákům, kteří zároveň chrání pole a ničí škůdce a podobně. Každý, kdo mohl srovnat biofarmu v podhůří hor nebo velké lány pole, které zrovna letadlo práškuje čímsi bílým, nemůže o ekologickém významu biopotravin pochybovat. Mimochodem, víte, že sinicím se v našich rybnících daří také díky tomu, že z polí je splachována půda s dusičnany z hnojiv?

1. Zdraví a kvalita
Ikdyž existují různé výzkumy a v Česku se v poslední době stalo módou znevažovat biopotraviny, skutečnost je taková, že velké množství výzkumů a testů prokazatelně dosvědčuje vysokou kvalitu biopotravin, které jsou ve srovnání s konvenčními všeobecně zdravější, chutnější a kvalitnější. Stačí se zúčastnit některého z biojarmarků na www.mesicbiopotravin.cz a některé z biopotravin ochutnat. Už žádné chemické hnojení ve prospěch větších výnosů, žádná "éčka", glutamany, konzervanty. Vychutnejte si biomléko takové, jaké je, biobrambory takové, jaké opravdu jsou. Něco vám nemusí chutnat napoprvé, ale tak to prostě příroda vypěstovala. Biopotraviny mohou být na první pohled stejné jako konvenční produkty, bio se dá vyrobit cokoliv. Můžete si být ale jisti, že takové produkty budou pocházet z ekologické produkce, budou mít nulový či výrazně nižší obsah chemických reziduí, pesticidů, dusičnanů či těžkých kovů a nebudou obsahovat třeba glutaman nebo konzervanty. Ve většině případů však místo rozumu rozhodne hlavně chuť - stačí ochutnat třeba takové lahůdky jako jsou bio fairtrade čokolády nebo pečené bio brambory s bio zeleninovým salátem.

3. Zvířata a lidé
Bio nemusí být jen obilí, říkají lehce posměšně ti, kteří se masa nechtějí vzdát a navíc objevili, že je biomaso velmi chutné. Jiní dodávají, že zvířata na ekologických farmách jsou chována ve volných výbězích, bez stresu, většinou s větší péčí a zdravějším vývinem, než zvířata chovaná konvenčně ve velkochovech. To je zřejmě pravda, zvířata mají na biofarmách větší pohodu, mohou se chovat podle obvyklých vzorců chování a netrpí stresem, zneužíváním antibiotik a hormonů tak, jako se tomu děje v obrovských halách velkochovů a drůbežáren.
Zvířata na biofarmách mohou být krmena jen certifikovaným bio krmením, celý proces je opět vysoce kontrolován a prověřován. Spotřebitelé, kteří si koupí biomaso v supermarketu, však nezažívají situaci, kterou znají majitelé malých rodinných biofarem: když už jsme mu/jí dali jméno, můžeme ho/jí pak zabít? Vyvstává zde etická otázka, zda je rozdíl, zda zvíře celý život protrpí ve velkochovu a pak po kruté cestě na jatka v mukách zemře, nebo zda stráví život v relativní pohodě, která však také skončí jeho zabitím. Pro někoho je existence biomasa dostatečným argumentem pro to, aby se svého masíčka nemusel vzdávat, jiní nad tím přemýšlejí a rozdíl mezi masem a biomasem nevidí, protože oboje končí smrtí na jatkách. Rozhodnutí je na vás, nicméně na trhu je velká spousta rostlinných alternativ jako tofu, seitan, rostlinné párky, salámy, karbanátky apod., takže není již těžké být vegetarián či vegan.
Co byste si vybrali vy, žít celý život ve tmě a stresu velkochovu, nebo žít spokojeně a pak být zabit od těch, co vás chovali s láskou a dali vám jméno? I proto, že mnozí odmítají řešit toto morální dilema, rozhodli se pro vegetariánství či veganství. Každopádně co je prokazatelné, že biofarmy poskytují životní prostor mnoha druhům živočichů, včetně půdních živočichů, kteří v intenzivně obhospodařovávané půdě konvenčních lánů polí již dávno nežijí.

PROČ KUPOVAT BIOPOTRAVINY?

Jsou zdravé
Biopotraviny obsahují v průměru větší množství Vitamínu C a nezbytných minerálů, jako vápníku, hořčíku, železa a chrómu, stejně tak antioxydantů, tak důležitých v boji proti rakovině. Více
Neobsahují přídatné látky a "éčka"
Biopotraviny neobsahují přídatné látky, které mohou způsobovat zdravotní problémy, jako srdeční onemocnění, osteoporosu, migrény a hyperaktivitu. Mezi zakázaná aditiva patří i ztužený tuk, aspartam (umělé sladidlo) a glutaman sodný.
Neobsahují pesticidy
Dnes je v České republice povoleno používat více než 300 chemických pesticidů a jejich zbytky jsou nacházeny v konvenčních potravinách, nejvíce v ovoci, zelenině, ale i v dětské výživě. Více
Neobsahují GMO
V systému ekologického zemědělství nejsou genově upravené rostliny a suroviny povoleny. Více
Neobsahují zbytky antibiotik
Poslední dobou se hodně diskutuje o užívání velkého množství antibiotik hospodářskými zvířaty a případnými vlivy na zdraví lidí. Ekologičtí zemědělci mají rutinní používání léků a antibiotik zakázáno. Více
Neskrývají žádné vedlejší náklady
Srovnejte to například se stovkami milionů korun, které musíme z našich daní a poplatků za vodu platit na odstraňování chemikálií z pitné vody v důsledku intenzivního používání pesticidů a umělých hnojiv. Více
Ekozemědělci a biovýrobci udržují vysoké standardy
Biopotraviny pocházejí z důvěryhodných zdrojů. Všichni ekologičtí farmáři a výrobci biopotravin jsou minimálně jedenkrát ročně kontrolováni. Standardy ekologického zemědělství jsou ukotveny v Evropské legislativě.
Pečují o zvířata
Zdraví, pohoda a přirozené podmínky k životu zvířat mají své pevné místo v systému ekologického hospodaření. Více
Prospívají přírodě a volně žijícím zvířatům
Mnoho studií dokazuje, že ekologické zemědělství má pozitivní vliv na rozmanitost fauny a flóry, je ohleduplnější k divokým zvířatům, méně znečišťuje, produkuje méně oxidu uhličitého-způsobujícímu globální oteplování-a méně nebezpečných odpadů. Více
Výborně chutnají
Mnoho lidí tvrdí, že biopotraviny prostě chutnají lépe. Řada významných šéfkuchařů vaří jen z biopotravin (například v hotelu Ritz v Londýně). Biopotraviny překypují chutěmi. Proč? Důvod může být v tom, že ekofarmáři se snaží o to, aby zvířata zakoušela co nejméně stresu a krmí je pokud možno co nejpřirozenější stravou. Bio ovoce i zelenina rostou pomaleji (jelikož umělá hnojiva jsou zakázána) a mají nižší obsah vody než konvenční. Více